V knize "Velcí ruští realisté" vzal si G. Lukács, maďarský marxistický estetik nesnadný úkol: přehodnotit ruskou klasickou literaturu (konkrétně řečeno některé její čelné zjevy jako L. N. Tolstého, M. Dostojevského, Maxima Gorkého) a výrazné zjevy velkých ruských demokratických literárních kritiků, předchůdců marxistického nazírání na literaturu (Bělinského, Černyševského, Dobroljubova) s hlediska dialektického chápání literatury